MUZEUM ALCHYMIE A PERNÍKŮ, SPOJENÉ S VÝROBOU KOUPELOVÝCH OLEJŮ- LEKTVARŮ, MASTIČEK, KOUPELOVÝCH MOŘSKÝCH SOLÍ, BYLINNÝCH SÁČKŮ, VOSKOVÝCH AMULETŮ, PERNÍČKŮ A ČAJÍČKŮ.
PERNÍKOVÉ TĚSTO VYRÁBÍME PODLE CCA 150 LET STARÉHO RECEPTU A STAROBYLÉ TECHNOLOGIE, VYTLAČOVÁNÍM DO FOREM Z LIPOVÉHO, NEBO TŘEŠŇOVÉHO DŘEVA. TĚSTO NEOBSAHUJE VAJÍČKA. OBSAHUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ MEDU A Z TUKŮ POUZE MÁSLO, A LAHODNÉ KOŘENÍ.
ČAJE OBSAHUJÍ POUZE BYLINKY.
KOSMETICKÉ VÝROBKY JSOU PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU.
Košátky – zámek
První písemná zmínka o Košátkách pochází z roku 1365, kdy Zbrid ze Slivence prodal tvrz Petrovi Krahulcovi z Weitmile.
V 15. století Jan Krahulcký z Weitmile přestavěl tvrz na mohutnou gotickou pevnost s hranolovou věží a vodním příkopem.
Později, ve druhé polovině 16. století, rod Kolowratů (Jáchym Novohradský z Kolowrat a Anna Bezdružská) přeměnil tvrz na renesanční zámek a přistavěli barokní křídlo.
V 17. století se na zámku prováděly i úpravy v barokním a klasicistním stylu.
Po první světové válce proběhla pozemková reforma (192-24). Kolowratové byli nuceni prodat panství, které získal pan spisovatel Otakar Čapek spolu s bratrem Arnoštem a otcem Otakarem (zemědělcem) v červnu 1924.
Otakar Čapek byl spisovatel. Na zámku působil i jeho kamarád mystik a vydavatel knih pan Karel Weinfurter, který založil spolek Psyche.
V roce 1931 na zámku zemřela malířka skla Marie Louisa Kirschnerová. A její sestra, německý píšící spisovatelka Ossip Schubin v roce 1934.
V současné době je zámek v soukromém vlastnictví.
Košátky – podzámčí
V roce 2017 přešlo do vlastnictví SVÍČKÁRNY RODAS. Od této doby začaly záchranné práce na této kulturní památce vlastními silami majitelů firmy, jejich dětí a vnoučat a to bez dotací.
V červnu roku 2021 byly dokončeny opravy budov v duchu muzea alchymie a perníků.
Dne 3. 7. 2021 bylo prvně otevřeno pro veřejnost.
Roku 2022 byla pořízena sbírka knih, které napsal pan spisovatel Otakar Čapek. V jedné ze svých knih „Tajemství Košáteckého hradu“ napsal o alchymistovi Celestýnovi, který žil právě v podzemí Košátek.
V roce 2023 byly vyhlášeny duby letní (300 a 500 let) za památné stromy.
Roku 2024 státní veterinární správa schválila voliéry a vydala povolení pro chov sov.
Rokem 2025 byl založen levandulový sad.
Celý objekt zámku, podzámčí i příjezdové cesty je chráněnou kulturní památkou, v evidenci NPÚ pod číslem 46514/2-1609.
Přehled zvláštních jevů a úkazů, které se na zámku a podzemí Košátky tradičně popisují:
Mystik Karel Weinfurter popisuje v knize Paměti okultisty zjevení ženy zahalené v černém závoji, která bloudí komnatami zámku. Je slyšet jejích kroků, šustění šatů a otevírání dveří, přestože nikdo přítomen nebyl. Weinfurter i návštěvníci, kteří přespávali ve věži, tvrdí, že byla paní skutečně spatřena – jednou dokonce vyslovila jméno Luisa Cambonová a sdělila záhadné poselství.
Občas se na cestě směrem ke Kojovicím objevuje záhadná ženská figura v bílém – někdy v jeptišském oděvu, jindy jako kněžka. Chvíli stojí, pak zmizí bez stopy.
Svědci zaznamenali chlapce v bílé košilce, sedícího u sochy sv. Jana. Když se přiblížili, dítě se rozplynulo. Přímo u sochy bývá zapálena svíce – jako by rituálně uklidňovala jeho ducha.
Pod zámkem se nachází prameniště „Bezedné oko“, z něhož se voda používala k napájení příkopu. Podle pověsti tudy projížděl rytíř s koněm a utopil se.